Přikládám nějaké povídky z internetu pro inspiraci
Očkování v kabinetě
Jedna z preventivních lékařských (někdy v páté třídě) prohlídek spojená s očkováním probíhala v kabinetě přímo ve škole. Nechápu jaký to mělo smysl, neboť jindy (před tím i potom) jsme celé třída chodili do ordinace k naší dětské doktorce .
Do kabinetu jme byli posílání po skupinkách po čtyřech, zvlášť chlapci, zvlášť děvčata. V poměrně stísněném kabinetu byli, kromě naší dětské lékařky ještě dva mladí doktoři, možná medici na praxi. Všechny čtyři jsme se musely svléknou do kalhotek a čekat v tichosti na prohlídku. Podle abecedy jsem byla třetí na řadě po Pavle a Lence, před Žanetou, tak jsem nemusela v odkládání oblečení spěchat. Mikina, košilka, ponožky taky? Pavla už stála jenom v kalhotkách. No dobře, tak tedy ponožky a nakonec kalhoty. Hm, Lence už se pěkně kulatí prsa. Já zatím nic moc, stejně jako Pavla. Ale prý máme dost času. Sledovala jsem, jak se paní doktorka věnuje u dveří kabinetu Pavle, mladí doktoři se u okna bavili. Na stolku mezi nimi ležely na podnose, srovnané injekční stříkačky naplněné čirou tekutinou a žlutá lahvička s desinfekcí. Injekce nebyly velké, ale pro mě to bylo až-až.
Doktorka skončila prohlídku Pavly, a ta s očkovacím průkazem v ruce přešla kolem nás k oknu.
Zatímco doktorka vyšetřovala Lenku, sledovala jsem Pavlu, jak přistoupila poněkud nervózně ke stolu, k oběma doktorům. Jeden vzal od ní očkovací průkaz a hledal správnou stranu pro otisk razítka, druhý sebral z misky kousek gázy, přiložil ji na hrdlo žluté lahvičky, přimáčkl palcem a rychlým pohybem ruky navlhčil gázu desinfekčním roztokem. Desinfekci bylo nyní cítit i ve vzduchu. S gázou v levé ruce sebral z podnosu připravenou injekční stříkačku s již nasazenou, asi třícentimetrovou jehlou ukrytou pod plastovou krytkou. Pak oslovil nepříjemným hlasem Pavlu, aby přikročila blíže k němu a aby si stáhla si ze zadku kalhotky, "přece ji to mohlo dávno napadnout", a aby se uvolnila. Pavla, stále stojící čelem ke stolu, u jehož bočních stran seděli doktoři, udělala opatrný úkrok podél stolu a mírně se natočila zadečkem blíže k doktorovi, který ji oslovil, byla v tu chvíli bledá, ale to asi nebyla sama. Trochu spěšně stáhla bílé kalhotky ze zadečku a ty spadly až na zem. Ten co vyplňoval očkovací průkaz se natáhl a pokládá průkaz na kraj stolu, přičemž mohl vidět i to co by Pavla určitě ráda skryla, před pohledem tohoto mladého muže. Druhý doktor rychle přejel gázou po horní části zadečku a sundal kryt z jehly, přiložil jehlu k desinfikovanému proužku kůže, která se vlhce leskla proti oknu a přitlačil. Jehla mírně promáčkla kůži v místě doteku a potom se špička rychle vnořila alespoň 2 cm pod kůži. Doktor zatáhl za píst a potom vytlačil, do malého kulatého zadečku celý obsah stříkačky. Vytáhl jehlu, položil ji do větší plastové misky a znovu přetřel místo vpichu gázou. Dobrý, můžeš jít, zahuhňal ale setrval pohledem na Pavliném zadku, když se shýbla pro spadlé kalhotky.
"Další", zaslechla jsem hlas naší lékařky a pochopila, jsem že výzva je určené mně. Když jsem se mezi skříněmi kabinetu míjela s Lenkou a zahlédla její trochu vyděšený pohled, pocítila jsem závan chladu a začala mi naskakovat husí kůže. Stále jsem teď čelem do rohu vedle dveří místnosti a neviděla co se děle za mnou. Běžný postup prohlídky jsem moc nevnímala - vypláznout jazyk, hnusná dřevěná špachtle, ze které se mi vždycky natáhne, prohmatání krčních uzlin, "narovnej se, proč se hrbíš, tak je to správné", poslech chladným naslouchátkem, zepředu, pak, "otoč se", i zezadu. Při kontrole páteře "teď se pomalu ohýbej a rukama se dotkni země" jsem cítila ruku která mi lehce přejela po hrbolcích obratlů od shora dolů. Během tohoto cviku jsem letmo zahlédla rychle se dooblékavající Pavlu a za ní, u stolu, chudáka strnulou Lenku. No však mě to taky nemine, přemýšlím.
Ze zamyšlení mě vrací nečekaný dotyk na bocích na horním okraji kalhotek, dva prsty zajely pod lem a pomalu stahují kalhotky. Proč?! Kahotky sjíždějí jenom do poloviny zadku a zkoumavé ruce se vracejí ke středu zad a opět přejíždějí po páteři až dolů k zadečku. "No! Jestli se budeš takhle hrbit?! Zatím dobré", vracím kalhotky na místo a opět se otáčím. Palce paní doktorky přejedou přes třísla. "Uvolni břicho" - ruka prohmatává břicho a prsty opět zajíždějí pod lem kalhotek, tam kde se mi začínají objevovat tmavší chloupky. "V pořádku, vem si průkaz a běž si pro včeličku - další". Zvedá oči na již oblečenou Pavlu, "běž ať pomalu příjde další skupinka!".
Míjím se se sklesle s tvářící Žanetou, v bledě modrých kalhotkách, a s o poznání veselejší Pavlou, která vyráží ke dveřím, jako by si to někdo mohl ještě rozmyslet. Vrznutí dveří, závan chladného vzduchu z chodby, ohlídnutí dozadu. Vidím zvědavý nakukující obličej procházejícího chlapce z vedlejší osmičky. Venku je přestávka, no jasně. Proč se ta koza blbá ve dveřích tak loudá?! Klep, dveře se přibouchly.
"Na co čekáš milostivá", znovu ten nepříjemný hlas doktora nalevo.
"Nic, jen..."
"Jsi nějaká bledá, no pojď, ať tady nejsme do večera. Snažím se rychle přistoupit ke stolu, ale zakopla jsem o Žanetiny přezůvky. Jsem tak strnulá, že jsem málem upadla, naštěstí jsem se zachytila za hranu skříně. Ohlížím se, na doktorově tváři mizí škodolibý úsměšek, možná se mi to zdálo, nevím. Rychle podávám očkovací průkaz a přistupuji k doktorovi nalevo, čelem ke stolu, mírně natočená zadkem k němu, jako prve Pavla. Zatím má obě ruce prázdné. Rozhlížím se. Injekční stříkačky se třpytí na kovovém podnose vedle žluté lahvičky vedle v platové misce jsou přes sebe zkřížené použité injekce. Doktor se ani nepohnul. Nejdřív mě uhání, a teď jako by čekal až kolega vyplní kolonky v průkazce, Blbec!
"To se všechny potřebujete opírat o stůl, nebo co? Nemohla bys laskavě přijít blíže, ať nemusím pořád vstávat, princezno?"
"Jak?" ptám se přihlouple. Chytá mě za ruku a přitahuje kolem stolu ke svým roztaženým kolenům v černých kalhotách, vykukujících z pod bílého pláště.
Postaví mě bokem mezi své nohy, stojím čelem k druhému doktorovi naproti, místnost mám po pravé ruce. Rukou na stole se skoro dotýkám tácu s injekcemi.
"No vidíš, že to jde", pronáší chladně. Než se stihnu vzpamatovat chytá sám za lem kalhotek a stahuje mi je ze zadku. Předek mých stehen se dotýká jeho kolena a tak se kalhotky zachytávají v polovině stehen. Bere do ruky gázu a udělá stejný, nacvičený pohyb rukou s lahvičkou desinfekce, cítím chladný dotek gázy na kůži. Desinfekce v místě doteku gázy studí. Teprve teď bere z tácku injekční stříkačku, kontroluje nasazení jehly, snímá kryt. Upřeně pozoruji hrot jehly, natáčím hlavu, jako hypnotizovaná, na stranu a sleduji, jak mírným tlakem na píst vztyčené stříkačky vytlačuje neexistující zbytky vzduchu. Na ostré špici jehly se objevuje kapka očkovací látky, ale hned stéká po jehle dolů. "Uvolni se nebo tě to bude bolet" slyším a vzápětí už cítím hrot jehly na kůži. Přenáším váhu na druhou nohu a přitom cítím jak mi kalhotky sklouzávají pomalu ke kotníkům. Čas se neskutečně táhne. Cítím tlak jehly na kůži, pak slabé neslyšitelné křupnutí a jehla je na místě. Něco se pomalu rozlévá do tkáně pod kůží. Dá se to vydržet, strach se pomalu vytrácí. Pak konečně škubnutí a jehla je venku. Nový dotek desinfekce. Vidím, že doktor odkládá stříkačku s obnaženou jehlou do misky k ostatním použitým.
Pomalu cítím úlevu, mám to za sebou. Shýbám se pro kalhotky, ale nedostatek místa mezi stolem způsobí, že si téměř sedám na vzdálenější doktorovu nohu.
"Pomalu, holka, pomalu...", říká zjevně pobaveně a na tváří mu tančí jízlivý úšklebek. Chci udělat úkrok, ale kalhotky kolem kotníků neumožňují obvyklý pohyb. Doktor mě chytá rukama za rameno, otáčí mě čelem k sobě, sám se shýbá, chytá kalhotky za lem a pomaleji, než by to bylo možné, je natahuje zpět. Jeho pohled se zastavil tam, kde mi začínají vyrůstat chloupky. Natáhne kalhotky do pasu a rukou upraví dolní lem, tak že přejede prsty vsunutými pod spodní lem od boků k rozkroku. Cítím jak špičky prstů projedou řídkým ochlupením a krátký dotek tam kde začíná má štěrbinka. Prsty mizí z pod kalhotek, ruka jemně pleskne po zadečku. „Můžeš se obléct“.
Rychle beru ze stolu očkovací průkaz a se sklopenýma očima couvám k židli s přehozeným oblečením. Rychle se oblékám. Vyměníme si pohled s Lenkou, která už stojí oblečená a čeká na mě. Žaneta pomalu přechází ke stolu, ale to už nevnímám. Jsem ráda že už to mám za sebou.
Zdroj: www.injekce.wz.cz
Návštěva o pediatra
Návštěva u pediatra
Když mi bylo 22, šla jsem ke svému pediatrovi, od kterého jsem se musela odhlásit, neboť jsem již přestala chodit na vysokou školu a nastoupila jsem do práce. Když mi v ordinaci kompletoval lékařské záznamy, navrhl mi, že bych měla dostat injekci proti tetanu v rámci pravidelného očkování, že mi ušetří cestu k jejímu nadcházejícímu praktickému lékaři. Zdálo se mi to rozumné, souhlasila jsem. Pokynul mi, abych si svlékla halenku. Zatímco jsem si rozepínala halenku, on připravoval injekci. řekl mi, ať se posadím na stůl, potřel mi paži desinfekčním roztokem a vpíchl injekci. Jak jsem tam seděla polonahá, naskočila mně husí kůže a trochu jsem zakašlala. Lékař se podivil, že si nepamatuje, že bych někdy měla potíže s rýmou. Já jsem odvětila, že je to jen taková reakce na stres z nového prostředí zaměstnání. On však navrhl, že pro jistotu udělá prohlídku. Sice neochotně, ale souhlasila jsem, neboť jsem věděla, že hádat se sním je zbytečné. "Tak Zuzko, víš pravidelný postup, odlož si všechno oblečení a vyskoč si na stůl." Zatímco jsem si svlékala halenku, sukni a punčocháče, on si myl v umyvadle ruce. Váhala jsem, jestli si mám také sundat kalhotky a podprsenku, ale rozhodla jsem se, že ne, je to přece pediatr. Posadila jsem se na stůl, on se otočil. Podíval se na mě a prohlásil, že se ze mě stala moc pěkná žena. Vzal mi krevní tlak, prohlédl mi uši, oči, podíval se mi do krku, naznal, že je to tam trochu zarudlé a vzal mi stěr z krku. Prohmatal mi uzliny na krku. Stetoskopem naslouchal mému srdci, pak mi rozepnul podprsenku a pokračoval. vedlo mě to dost do rozpaků, začala jsem se červenat. On si toho všiml a prohlásil, že v životě již vyšetřoval mnoho ňader a že není v rozpacích. Popravdě řečeno, to mě uvedlo ještě do větších rozpaků. Následovalo měření teploty. Moc dobře si pamatuji jeho puntičkářství, že vždy brával teplotu v konečníku! Myslela jsem, že se bude snažit to provést alespoň nějak důstojně, bude se snažit zmírnit mé ponížení, ale mýlila jsem se! "Nyní se, Zuzko, otoč na bříško jak hodná holčička." To snad není možný, on mi bere teplotu v konečníku jak malému miminu a ještě se ke mně v mých 22 letech bude chovat opravdu jak malému děcku!. Nejraději bych, aby se tenhle vyšetřovací stůl propadl někam pryč. Zdráhavě jsem se otočila na břicho a nadzvedla kyčle, aby mně mohl snížit kalhotky. Jednou rukou roztáhl hýždě a druhou pomalu vsunul teploměr do konečníku. Nechal položenou ruku na mém zadku, zadíval se na mé mezi nohama vykukující chloupky a zeptal se mě, kdy jsem byla naposled na návštěvě u gynekologa. Neodpověděla jsem, nemohla jsem uvěřit, že se mi na to ptá! Po chvíli mlčení se rozhovořil cosi o začátku sexuálního života, o přednosti zdraví přede vším, já jsem se nezmohla na nic jiného než mlčet a pokyvovat. "Zuzko, není se za co stydět, já jsem chtěl jen vědět, jestli to bylo nedávno, můj zájem se týká čistě jen Tvého zdraví. Kdy jsi tedy byla naposled na gynekologické prohlídce?" Vzpomněla jsem si, že jsem byla u gynekologa pouze jednou, kdysi v posledním ročníku střední školy. Tím jsem se mu ale pochlubit nechtěla Naštěstí pípnutí teploměru oznamující konec měření ukončilo tuto rozpravu. Lékař vytáhl teploměr, řekl, že je mírně zvýšená teplota, že to bude asi jen nějaká infekční choroba, antibiotika to prý napraví. A ať se otočím zpět na záda. Lehla jsem si tedy a on mi začal prohmatávat břicho. Zavřela jsem oči, neboť jsem byla v rozpacích,jak se na mě díval. Proklepával mi břicho, mumlal cosi o tom, že tam cítí něco, co tam nemá být, pokračoval v prohmatávání směrem k mým kalhotkám. Nadzvedl pásek od kalhotek, podíval se tam, a zase jej spustil. "Prohlédl jsem Vaše břicho, něco jsem tam nahmatal, co by mohla být nějaká maličkost, ale také něco vážného, proto, prosím, čestně odpovězte, kdy jste měla naposled stolici." To mě vyděsilo, rychle jsem odpověděla, že včera ráno. Jeho údiv mě rozhodně neuklidnil. A jeho slova také ne!: "Dobře Zuzko, myslím, e bych měl vyšetřit tvůj konečník, abych se přesvědčil, že to není nic vážného, že je to jen zácpa. Nyní už jsem nechtěla dále sedět oděna pouze v kalhotkách na vyšetřovacím stole svého pediatra. Chtěla jsem zdvořile naznačit, že si zajdu co nejdříve ke svému novému praktickému lékaři, ale vzpomněla jsem si, jak jednou, když jsem odmítala cosi udělat, volal moji matku. Dopadlo to tehdy špatně, lékař mě vyšetřoval navíc ještě před moji matkou. Nechtěla jsem riskovat, že se to bude opakovat v mých 22 letech. "Tak Zuzko, nyní běž tamhle do koupelny vyčurat, abychom měli vzorek moči a abys měla prázdný močový měchýř před gynekologickou a rektální prohlídkou." Po těchto slovech se mi málem podlomila kolena, ale poslechla jsem, nic jiného mi nezbývalo. Až s odstupem času mi došlo, jak jsem byla blbá. Mlčky jsem se vracela do ordinace, prsa se mi houpaly a připomínaly mi mou nahotu a bezbrannost. Lékař mi řekl, ať si svléknu kalhotky a položím se na stůl, který již byl zvednutý do výšky, byly nainstalovány podpěrky nohou a přisunuty schůdky. Marně jsem si vzpomínala na vyprávění ostatních kamarádek, které říkaly, že při gyn. prohlídce není dívka nikdy celá nahá, že je svlečená jen od pasu dolů. Vystoupila jsem po schůdkách a posadila se na stůl. Doktor poručil, ať se nebojím a lehnu si. Vzal mé nohy a dal je do podpěrek. Nejdříve očima sledoval mé pohlavní orgány. Nasadil si rukavice, rozhrnul mé chmýří, roztáhl mé stydké pysky, podíval se do všech záhybů, rozhrnul kůžičku skrývající poštěváček, několikrát jej promnul. Snažila jsem se tomu všemožně bránit, ale začala jsem dost vlhnout. Nemohla jsem uvěřit své situaci. Raději jsem zavřela oči, nechtěla jsem již nic vidět a slyšet. Lékař oběma rukama s rukavicemi rozhrnul hýždě a poté kůžičku těsně u konečníku, aby se mohl zkontrolovat pohledem, jestli není nějak podrážděný řitní otvor. Poté nanesl na rukavice gel, přejel prstem několikrát přes moji štěrbinku a pomalu jej strčil dovnitř. Oznámil, že se chystá provést vyšetření poševním zrcátkem. Prsty mi roztáhl pochvu a vložil tam studený kov. Pomalu začal zrcátko rozvírat, bylo to dost nepříjemné, začala jsem bolestivě vzdychat. Podíval se dovnitř, štětečkem vzal stěry. Odstranil zrcátko z pochvy. Strčil dva prsty do pochvy a tlačil mi sdruhou rukou na břicho. kroutil prsty na všechny strany, mačkal mi mezi oběma rukama vnitřní orgány, bylo to také dost nepříjemné. Mé oči byly ještě zavřené. Slyšela jsem, jak znovu vymačkal gel na rukavice. Bez výstrahy mi vsunul jeden prst do pochvy a další do konečníku! Lekla jsem se, otevřela oči a napřímila se. Řekl, abych se položila zpět a uvolnila trochu sevření konečníku. Udělala jsem to, ale jak se začal jeho prst prodírat konečníkem, svěrač se zase instinktivně stáhl. Dusila jsem v sobě pláč. Řekl mi zvýšeným hlasem, ať hluboce dýchám. začala jsem tedy hluboce dýchat, bylo to spíše křečovité vzdychání. Cítila jsem, jak jeho prst hluboce zajel do konečníku. Chvíli se tam šťoural, poté vytáhl prsty z pochvy i konečníku a sundal si rukavice. Otevřela jsem oči, hluboce vydechla a napřímila se. On to zpozoroval vzpřímit se. "Ještě jsme neskončili, ještě musíme provést vyšetření konečníku, ještě si polož!" Opět jsem si lehla, on povolil podpěrky nohou a ještě je víc oddálil od sebe a nahoru, aby se moje řitní krajina ještě víc vystrčila a uvolnila. nasadil si opět rukavice, potřel je gelem, strčil prst do konečníku a a důkladně jej vyšetřil. "Potřebuji mít lepší pohled a potřebuji udělat výtěr, může to trochu bolet, ale pokud se uvolníte , nebude to tak hrozné. Hluboce dýchej!" Vzal rektální zrcátko a strčil mi ho do konečníku a roztáhl jej. Opravdu to bolelo. Vykřikla jsem, nohy jsem stáhla reflexívně k sobě, ale v podpěrkách držely pevně. On vytáhl zrcátko, a řekl, že to udělá tedy jinak. Pomohl mě, celé ustrašené a roztřesené ze stolu a řekl, ať si na něj opět vylezu, kleknu na čtyři a opřu se o lokty. Již jsem neměla sílu se bránit, doufala jsem, že již to bude konec. Posunul mi zadek víc dozadu, roztáhl mi nohy a opět mi tlačil do konečníku zrcátko, stejně bolestivě. Raději jsem nic neříkala a snažila se to vydržet. Pak vzal tampon, něco s ním dělal, pak konečně uvolnil zrcátko. poté strčil opět prst do konečníku a druhou rukou mi tlačil zespodu na břicho. řekl, že vyšetření skončilo. Rychle jsem seskočila ze stolu, natáhla si kalhotky a sápala se pop podprsence. On to se zaujetím pozoroval, počkal, až to dokončím a řekl mi, že mám menší zácpu, a dal mi vybrat mezi čípkem a výplachem. Zvolila jsem snesitelnější čípek. Zatvářil se zklamaně, ale nepřel se. Vytáhl ze skříně dva zabalené čípky, přede mnou je vybalil a nasadil si rukavici. Poručil mi, ať si opět svléknu kalhotky. Opět totálně překvapená jsem si svlékla kalhotky, myslela jsem, že si snad budu muset zase kleknout Poručil mi, ať se předkloním a břicho položím na stůl a dám ruce před sebe a roztáhnu nohy. Strčil mi čípek hluboko do zadku a držel tam prst skoro minutu. Druhý čípek mi strčil pouze kousek do otvůrku, pak mi rukama stáhl hýždě k sobě a čípek sám vklouznul dovnitř úplně. Bylo to však nepříjemné, cítit jej hned za vchodem, musela jsem neustále tlačit půlky k sobě, měla jsem pocit, že mi samovolně vyklouzne. Lékař si sundal rukavici s šel si umýt ruce. Rychle jsem si opět natáhla kalhotky a začala se oblékat. Když jsem si oblékala blůzku, lékař se ozval: "Doufám, že jsi nezapomněla na tu infekci v krku, musíme dát injekci s antibiotiky." Odpověděla jsem, že jsem myslela, že mi předepíše nějaká antibiotika. "Ó, Zuzko, antibiotika jsou nezbytné, ale myslím, že injekce bude podstatně účinnější. Můžeš si dooblékat halenku, ale lehni si ještě jednou na stůl, břichem dolů." Byla jsem opět v šoku. Dostat injekci, kterou už samotnou nemám ráda, a ještě do zadku. Ve snaze co nejvíce zrychlit zbytek této nepříjemné prohlídky jsem si lehla na stůl. Stáhl mi kalhotky a dal mi injekci, naštěstí to nebolelo tak moc, jak jsem čekala. Poté jsem se mohla už definitivně obléknout. Lékař mi dal na výběr, jestli se mám ještě dostavit další dva dny pro další dvě injekce nebo jestli mi předepíše tablety na 10 dnů. Samozřejmě jsem zvolila druhou možnost. Přemýšlela jsem, jestli mu mám poděkovat jako lékaři nebo vlastně spíše ne.
Zdroj: http://eroticke.sex-povidky.cz
Speciální prohlídka
Měl jsem před sebou speciální lékařskou prohlídku. To, do čeho jdu jsem tušil jen teoreticky. Dveře ordinačního předpokoje otevřela asi devatenáctiletá dívka v stejnokroji zdravotní sestry. Zastavila mě už u dveří, u převlékací plenty, a hned mě instruovala: "Ještě než tě pošlu vedle do ordinace k paní doktorce, musím tě připravit na vyšetření. Nech si jen spodky." dodávala jedním dechem. Svlečený jsem byl v mžiku. Následovala kontrola tlaku, vážení a měření. "Nejdřív potřebujeme zkontrolovat moč" podávala mi šampusku. Rukou ukázala na dveře toalety, která byla spojená s koupelnou. Vrátil jsem se s nepořízenou a jen jsem krčil rameny: "Byl jsem před tím, než jsem vyrazil z domu sem." "Tak to musíme udělat jinak, moč ti odebrat musíme," zaváhala krátce. "Lehni si na záda sem," ukázala na bílý vyšetřovací stůl. Poslušně a s napjatým očekáváním jsem si položil své tělo na chladivé voskové plátno. S napětím jsem sledoval jak si připravuje jakési nástroje, pokládá je na kovový stolek, který záhy přesouvá ke mně. "Pokrč si nohy a uvolni se," hlesla a zručně ze mě stáhla slipy. Pod zadek mi podsunula podložku. "Když se nemůžeš normálně vymočit, musím ti zavést cévku," rozbalovala jakousi hadičku. "Ale neboj se nic to není a nebude to dlouho trvat." To, že si sestra, jinak sexy holka, nasazovala gumové rukavice mě zvláštně znervózňovalo. Posadila se k mým nohám a roztáhla mi je. Začalo mně z vlastní nahoty a bezbrannosti být docela trapně. "Teď se doufám budeš chovat jako chlap," mířila mezi moje roztažené stehna s onou hadičkou. Vzala do prstů můj penis a zručně mi stáhla předkožku, aby se dále soustředila jen na močovou trubici, respektive její ústí , které potřela jakousi kombinací desinfekce a gelu. "Musí to být ?" snažil jsem se lehce protestovat, ale další slova už jsem ze sebe nedokázal dostat. Sledoval jsem a hlavně cítil, jak začátek hadičky mizí roztaženou močovou trubicí v mém penisu a po chvíli jsem už vnímal neovladatelný tlak kdesi v podbřišku. "Neblázněte," neubránil jsem se výrazu prozrazující nepříjemné pocity, více zaměřené na to, co bude následovat. "Je to jen normální odběr moče," zkušeně zavedla cévku až do močového měchýře. "Já už to?, nevydržím?já se vám tady po?úúúh..," společně s úlevou jsem vnímal zvuk tekutiny padající do malého plechového umyvadélka. Ani jsem po té nevnímal jak ze mě drobná ohebná trubička mizí a jak mi sestra vatou otřela penis. "Teď odebereme další vzorek, děláme testy na kvalitu semene," prohlásila suše a podávala mi zkumavku s širším hrdlem. Zaváhal jsem. "Do té nádobky potřebujeme vzorek spermatu." Kýval jsem, ale přesto jsem se tvářil váhavě. "Nebo chceš tvrdit, že jsi taky ráno byl?" pousmála se. "To ne." Nedovedl jsem si dost dobře představit, jak budu onanovat před devatenáctiletou dívkou, i když po tom cévkování jsem mohl být připravený na všechno. "Žádný časopisy tady nemám. Odejít nemůžu," pochopila na co myslím. "Musím zaznamenal dobu do výronu semene? i to je důležité pro zjištění tvého zdravotního stavu. Stejně jako množství a chuť?.! rozepnula si kombinézu, čímž lehce odhalila krajkové prádlo. Zkušeně sáhla mezi moje nohy. Prosvítající tmavé dvorce bradavek a zpola zahalený ochlupený klín společně s dotekem gumové rukavice na mně působil jako exploze. Stačilo aby mi párkrát prohnětla šourek, promasírovala obnažený žalud a rázem mě měla v hrsti, a v plné kráse. Ani jsem nevnímal že současně měří délku a průměr?, jenže příjemné pocity netrvaly dlouho. Sama přiložila moji ruku na penis a poručila ať si ho honím. "Před výstřikem mě musíš dát vědět, abych zachytila semeno." Začal jsem si to dělat, tak jak jsem byl zvyklý. Skutečnost se na mě ta mladá holka dívá mě rajcovala ještě víc, i když byla zdravotní sestrou. "Jo, už budu," kroutil jsem se a společně s vyvrcholením a úlevou sledoval, jak první dávky smetanově bílé tekutiny soustředěně zachytává do zkumavky a pro zbytek nastavuje svá ústa. Jen jsem litoval, že se přitom nedotýká mého penisu, že ho nevzala do pusy. Podávala mi papírový kapesník: "Paní doktorka požaduje pečlivý a úplný profesionální odběr, to se nedá nic dělat." Po chvíli, který mi dala na odpočinek se mi znovu začala věnovat. "A taky se musí tvoje tělesné orgány úplně vyčistit pro další vyšetření. Teď je na řadě klystýr, musím tě vyprázdnit." Poručila abych zvednul a víc roztáhnul nohy, a umožnil jí tak přístup k mému zadku. "Ale koukám, že nejsi vyholený," přejela mi prsty přes zadek. "Paní doktorka požaduje před vyšetřením vyholené okolí análu?, no to napravíme hned teď," opět se ozval kovový zvuk, který mi naháněl husí kůži, ale klouzání žiletky po zadku se dalo vnímat celkem v klidu. Až když mi konečník začala potírat gelem a když mi dovnitř zasunula hadičku opět jsem se neubránil, abych povzdechnul. Teď už jsem cosi cizího skutečně cítil až v žaludku, má střeva navíc začala naplňovat teplá tekutina. "Kdy jsi byl naposledy na stolici?" "Včera večer?" napínal jsem celé své tělo i hlas. "Tak to bude půl litru stačit,? usoudila a já si po celou tu dobu jen a jen přál, abych mohl zmizet na záchodě i když mi nařizovala, abych to v sobě chvíli podržel. Tam se mi dokonale ulevilo, skoro jsem ani neslyšel její požadavek abych se v koupelce pečlivě osprchoval a umyl před dalším vyšetřením. Nahý jsem vešel zpět, ale to už sestra ukázala k pootevřeným dveřím ordinace. Poslušně jako beránek jsem vešel dovnitř. Za stolem seděla silnější žena v bílém plášti, s rouškou přes ústa. Vstávala a, jakoby byla nedočkavá na moje mladé tělo, si natahovala gumové vyšetřovací rukavice. Po celou dobu si mě prohlížela. Sestra zamnou zavřela dveře: "Všechny testy jsou negativní," poukazovala. "Doba od začátku masturbace do výstřiku?" ptala se chladně. "Minuta a půl." "Děkuju sestro. To není moc," obrátila se ke mně doktorka. "Máš v sexu problémy, máš stálou partnerku?" Zavrtěl jsem hlavou. Na obě otázky. "Kdy jsi měl naposledy před dneškem ejakulaci?" zajímalo ji. "Jsou to asi dva dny." "Při onanii?" pokračovala. Souhlasil jsem. "No uvidíme potom," zabručela sama pro sebe. "Polož se na vyšetřovací křeslo," ukázala na zařízení, nápadně podobné gynekologické koze.Poslechl jsem. Bylo pro mě najednou přirozenější ležet, než stát nahý proti postarší doktorce. Přisedla si ke mně, pokrčila mi nohy v kolenou a začala mně prohmatávat břicho. Kdybych před chvíli nestříkal, asi by doteky jejích prstů ve mně začaly probouzet silné vzrušení. Nestačilo jí prohmatávat mi zarostlá třísla, vyšetřovala zkušeně i moje varlata, prostatu. Po obnažení žaludu odborně zkoumala detailně celý penis. "Pohlavní orgán se zdá skutečně vyvinutý normálně, fimóza není?, roztáhni nohy a polož si je sem." Zvednuté nohy mi v kotnících přivázala do kožených ok. Tušil jsem co bude následovat. "No tak se na tebe podíváme, dej nohy co nejvíc od sebe," poručila a brala si od sestry další rukavice. V jejích rukou se objevila tuba s gelem. Cítil jsem jak mi roztáhla půlky a kolem řitního otvoru začala mazat lubrikační gel. Jen jsem hlasitě vdechl, když mi zatlačila prstem dovnitř. Ptala se, jestli mě to bolí. "Jen tlačí," hekal jsem. "Zkus se uvolnit, paní doktorka se ti tam musí podívat, ale nejdřív ti změříme teplotu," chlácholila mě sestra. Měření teploty byla banalita oproti pronikání lékařčina ukazováku do mých útrob, které se zpočátku bránili neobvyklé přítomnosti v mém svěrači. Připadalo mi, že mi do zadku postupně vsouvá víc než jeden prst. Pak už jen ten kovový rachot nástrojů a já v sobě najednou cítil cosi chladného, co mě roztahovalo. "Tak a teď vyšetření uzavřeme penilním testem,? komentovala, po té co se nabažila vyšetření análu, směrem ke mně, a zřejmě se pásla na mých viditelných obavách z nevědomosti, o co jde. Opěrky na nohy sice nastavila o něco níž, ale zase mi je roztáhla víc do šířky, takže jsem byl odevzdám totálně na pospas oběma experimentátorkám. Jako by chtěly testovat moje nervy, zakryly mi výhled bílou zástěrkou, kterou natáhly nad úrovní mých prsou. Vše jsem tak mohl posuzovat jen podle toho co jsem cítil a slyšel. "Začněte základním stimulem," poručila sestře, ta se přesunula k mým bradavkám a sotva je zvlhčila gelem začala je jemně masírovat. K vlastnímu překvapení však očekávané vzrušení nepřicházelo. Snad že jsem byl takhle odevzdaný dvěma ženám z nichž ta starší seděla u mého přirození a sledovala ho. Snad jsem nebyl zvyklý na tolik roztažené nohy. Začínal jsem tušit, že zkoumají probuzení moji erekce. "Nic." "Tak budu pokračovat," slyšel jsem lékařku a záhy jsem ucítil zvláštní doteky na mých varlatech, čímsi jemným mi pečlivě dráždila šourek, varlata, klesla níž těsně nad anál a vracela se výš, hnětla skleslý penis? najednou cosi chladivého obepnulo můj žalud. "Panebože ona mi ho snad kouří," pomyslel jsem si a zároveň jsem pohlédl na monitor obrazovky, kterého jsem si všimnul až teď, když se objevil děj jakési gynekologické prohlídky. Baculatější mladá dívka na křesle s roztaženýma nohama s hlasitým komentářem prožívala lékařovo vyšetření pochvy a současně i zadku .V tu chvíli se mi okamžitě začínal stavět. Sestra se pousmála: "Už jsem se bála, že budeme muset použít vakuovou pumpu." "Takže můžeme nasadit ejektor," uslyšel jsem a cítil, jak cosi připínají na můj trčící úd, jak mi cosi přilepily na varlata a po té už jsem jen slyšel zvláštní vrnění. Obě zdravotnice pozorovaly moje reakce a zároveň cosi neznámého, co zcela jistě nebyla umělá vagína. Bylo to cosi, co mě donutilo přivřít oči a nekontrolovatelně vzdychat. Vibrace i zvláštní pnutí probíhaly od špičky žaludu až hluboko dovnitř do podbřišku. Snad nějaký zvláštní druh elektrického brnění spojený s nějakým vibrátorem připevňujícím se na penis, nebo snad nějaký upravený dráždič. V každém případě jsem podruhé cítil blížící se orgasmus a bylo mi úplně jedno, že ze mě semeno cáká před oběma pozorovatelkami na všechny strany. Připadalo mi, že stříkám nepřetržitě snad minutu, pokračující dráždění neuvěřitelně prodlužovalo můj orgasmus? Když ze mě sestra ono zařízení sundávala, stále jsem byl napnutý k prasknutí. "Co to je? To je lepší než viagra," neudržel jsem se. "Tajemství podniku," pousmála se mladá sestra. Měl jsem sto chutí si ho před nimi znovu vyhonit. "Bylo všechno v pořádku?" Skoro bych pokračoval, přiznal jsem. I jim bylo jasné že na mě jejich pokus zapůsobil. "Alespoň vás tu příště zase uvidíme," ukončila žena roli lékařky. "Škoda," pomyslel jsem si. Přesto jsem se do kabinky obléct ,odcházel spokojený. A stejně i ony musely vědět, že ještě tam se sám udělám potřetí. Tenhle erotický klub specializovaný na klinický sex budu všem jenom doporučovat.
Zdroj: http://eroticke.sex-povidky.cz/
Dorostová prohlídka
Když jsem přišel ze školy domů, tak mi mamka hned v chodbě podávala obálku, se slovy přišla Ti pošta. Moc často se to nestávalo aby mě chodily dopisy, bylo mi totiž 15let, a tak jsem ho z chutí rozbalil. Po otevření listu jsem už věděl o co jde. Byla to pozvánka na školní preventivní prohlídku. Z čehož jsem moc velkou radost neměl, ale z druhé strany jsem se alespoň mohl ulít ze školy. Vycházelo to na čtvrtek 11 hodin. Ve škole jsem to oznámil třídní učitelce, která mě uvolnila. Ta hodina o kterou jsem se měl ulít byla fyzika. Ale aby toho nebylo málo, tak nám učitel oznámil, že příští hodinu, což je ten čtvrtek, budeme psát kontrolní písemku. Ve mě zamrazilo,protože kdybych jí nepsal,tak bych byl zkoušenej a to jsem nechtěl. Ve středu při cestě domů jsem se zastavil na středisku u mého dětského lékaře, a poprosil ho jestli bych nemohl přijít odpoledne. Ten se podíval do papírů a řekl ať přijdu ve čtvrtek okolo 14. hodiny. Byl tu čtvrtek ssebou jsem si do školy vzal pozvánku na prohlídku a ráno jsem se vyčůral do skleničky, kterou jsem měl pro jistotu ještě v igelitovém pitlíku. Po vyučování jsem se vydal na středisko,do čekárny, kde už nikdo nebyl. zdálo se mi to divní, tak jsem se kouknul na ordinační hodiny a pan doktor měl pouze do 13:30. lekl jsem se a zaťukal na dveře. Za okamžik mi přišel otevřít pan doktor, a pozval mě dál. Já mu podal pozvánku a než našel mojí zdravotní kartu tak jsem omluvil mamku, že nemohla přijít že má zasedání v městské radě. V tom pan doktor vyndal kartu a položil jí na stůl a já k ní položil skleničku s močí. On se usmál a řekl že je to od rána dlouho, a aby ji mohl vyšetřit tak bude chtít novou, ale že se k tomu dostaneme. také mi řekl že tady už není sestřička, že musela také dneska brzy odejít a že jsme na to dneska sami dva a tak se do toho pustíme, protože je toho dneska hodně. A začaly se dít věci které se nikdy neděly. Přišel ke mně a řekl mi ať zvednu ruce. Já tak učinil a on mi přetáhnul přes hlavu tričko i s tílkem. Pak mi rozepnul knoflík u kalhot a zip a pomalu je stahoval k zemi. Když byly u kolen, tak mě vzal a posadil mě na stůl jak se vyšetřují malé děti. Já jen koukal a líbilo se mi to. Když jsem seděl na tom stole tak mi sundal boty a dosundal i kalhoty a ponožky. Zůstal jsem jenom ve slipech. Hezkým tónem jako k malému dětátku mi řekl že toho dneska musí vyšetřit moc a že je rád že se ta prohlídka opozdila. Já jsem tomu nějak nevěnoval pozornost. Pak se otočil a šel k umyvadlu, které bylo schované za plentou. To jsem si myslel,ale najednou slyším, jak otevírá dveře nikam do další místnost. Muselo to být ještě za jeho ordinací. Slyšel jsem jak se vrací a odtahuje plentu. Přišel až ke mně, zase se na mě usmál a vzal mě do náruče a odcházeli jsme do té neznámé místnosti. Jak jsme se blížily tak jsem se čím dál víc rozhlížel a rozhlížel. První co jsem viděl byl vyšetřovací stůl který byl na čelní straně. Vedle něj byly kovové skříně se spoustou věcí jak kovových ,plastových skleněné. Netušil jsem co to všechno je. Vedle těch skříní byli dveře a tam byl záchod a koupelna. Pan doktor mě postavil na vyšetřovací stůl a ruce se blížily k mojim slipům, které jedním tahem stáhnul. Zůstal jsem stát jako opařený. Položil si mě na stůj a já ležel na zádech. Jen jsem zvedl oči ke stropu, tak jsem si všiml nějakého jakoby pytlíku a od něj visela hadička. Pan doktor mi řekl, že než začne s důkladným vyšetřením tak se musím vykakat. Já říkal že se mi ale nechce, a on na to, že si to myslel, tak to udělá jinak. Zvedl mi nohy a upnul je do třmenů a připoutal je. Ruce taky připoutal a sundal ten pytlík s tou hadičkou. Šel do koupelny a já slyšel jak ho napouští vodou. Dal ho zpátky na háček. Otočil se a natáhl si gumové rukavice. Otevřel jakousi skleničku ve které byla lékařská vazelína a zajel do ní prstem. S namočeným prstem si to namířil přímo mezi nohy a začal mi mazat zadeček. Občas na prst zatlačil a dostal se do zadečku. já jsem vždycky jenom heknul. Uchopil do pravé ruky tu hadičku a levou rukou mi roztáhl půlky a jen sem cítil jak ve mně mizí. Otočil kohoutkem u pytlíku a voda mě začala plnit a trvalo to snad věčnost. myslel jsem že se pokakám. Už jsem se těšil, až budu na záchodě a budu to vypouštět. Voda už z pytlíku zmizela a s naříkáním a brekem doufal, ze to půjde hned ven. Ještě pět minut to ve mně dusil a ze spodku vyšetřovacího stolu vytáhl jakýsi škopek. Vytáhl i hadičku a ja to pustil do toho škopku. bylo mi to jedno kam to jde hlavně že to bylo venku. Tato procedura se ještě jednou opakovala ale to už nebylo tak hrozné. Utřel mě zadek a odpoutal z lůžka. Vzal mě do náruče a odnesl do koupelny, kde mě nejdřív spláchnul teplou vodou a pak si namydlil ruku a důkladně každé místečko na těle umyl. Na pindíku jsem měl nějaké chloupky a i v pod paží a ty rozhodnul, že musí vyholit. vzal žiletku a tato místečka jedním tahem oholil. Poté mě usušil a odnesl zpět na stůl. Tam se mi podíval do krku, musel jsem říct A a prohmatal mi uzliny na krku a v podpaží. Nasadil si stetoskop a poslouchal mě jak ze předu tak zezadu. Bylo to chladivé a začínalo se mi to líbit. pak jsem se postavil na zem a on mě různě předkláněl a zakláněl a při tom si mě formoval rukama a pozoroval mě. pak mě zase vysadil na stůl a já opět ležel na zádech. začal mě promačkávat prsa a bříško a ptal se jestli to bolí nebo nebolí. pomalu se dostával k tříslům a pindíkovi. Nejdřív uchytil varlátka. Každou kuličku několikrát prohmatal a otočil až to i bolelo. Začal se soustředit na pindíka, který nebyl už tak povadlý. Chytil ho na špičce a vytáhl ho. Druhou rukou ho promačkával od kořene ke špičce. Pustil do a několikrát prudce stáhnul kůžičku. Teď mi řekl že mi odebere tu moč. Ale musí to udělat zvláštně, protože ji pošle do laboratoře a tak mi zavede hadičku do pindíka a tou hadičkou ta moč napustí pytlík,který se tam pošle. Nevěděl jsem co mě čeká ale on je doktor. Zase mi připoutal ruce i nohy a na kovovém stolku přinesl zabalenou hadičku, nějakou tubu a další nástroje. Nasadil si gumové rukavice. Tampónkem nabral gel z tuby a potřel mi s ním pindíka. Pak vzal tu zabalenou hadičku,kterou rozbalil a také namočil v gelu. Pak jí pomalu začal zasouvat do mě. Hodně to pálilo a já po chvíli začal brečet. Doktorovi to vůbec nevadilo a se zájmem jí zasouval dál. Nevím jak se mu to povedlo, ale zacel se plnit pytlík na druhé strane hadičky. Když to všechno vyteklo, tak ji pan doktor začal vyndávat, to už šlo líp. Zase namočil tampónek v gelu a opět mi ho potřel. Párkrát mi stáhnul kůžičku nahoru a dolů a bolest byla pryč. Přesunul se k zadečku. Nohy mi zvedl do výšky a od sebe. Znovu si vzal gumové rukavice a potřel mi zadeček gelem. Studělo to. Začal mi jezdit prstem přes dírku a najednou zatlačil a jeho prst byl ve mně. Leknul jsem se a vykřikl jsem. Dělalo mu to asi radost. Šťoural se ve mně dlouho a přidával další prsty. Z kovového stolku vzal zkumavku a zatlačil mi jí do zadečku. byla široká a šla tam ztuha. Několikrát jí tam nacpal a zase vyndal. Spustil mi nohy dolů a rozvázal je. Ruce mi nechal spoutané, jenom pravou rozvázal, ale zase nad loktem přivázal. Opět nikam odešel a vrátil se s kovovým táckem na kterém byly injekční jehly a stříkačky a nějaká sklenička s bílou vodičkou a také desinfekce a polštářky s náplastí. Oznámil mi že mi odebere krev. V tom sem se leknul, protože já injekce nesnášel. Ale nedalo se utéct ani nic takového. Vzal gumový pásek a omotal mě ho nad loktem. Vzal mě za prsty a pohrával si s nima. Začal mi s rukou pumpovat a cvičit. když přestal šáhnul po injekční stříkačce kterou vyloup z obalu. také si připravil a nasadil jehlu. Potřel mi žílu desinfekcí a já jen cítil jak to začíná štípat a on mi uklidňoval že už to bude hotový ať ještě vydržím. Nabral velikou stříkačku. pak mě rozvázal a otočil na bříško. Bez varování vyloup druhou jehlu a druhou stříkačku. Na bral do ní ten obsah ze skleníčky a potřel mi zadeček desinfekcí. Ta jehla byla snad nekonečná. Trefil se mi do svalu a já začal brečet a jak zatlačil na píst tak to bylo křiku. Musela to být nějaká olejovka nebo čert ví. Pak si mě otočil zase na záda a stáhnul mi kůžičku na pindíkovi. Vzal nějaký sprej a stříknul mi ho přím o na něj. Chvilku se nic nedělo, ale já začal cítit jak mi pindík roste a jak se zvětšuje. Jednou se mi to povedlo ve vaně ale proč to dělá? K lůžku si vzal i skleněnou misku. Nechápal jsem. Začal mi stahovat kůžičku nahoru a dolu a pořád až jsem začal cítit že se mi chce čůrat a tak jsem to doktorovi řekl. On se jenom usmál a říkal ať se nebojím a pokračoval. V tom já už křičel že se počůrám a on vzal mističku a v tom z pindíka vystříkla trošička spermatu. Doktor mi se zájmem pindíka utřel a hrál si ještě s kuličkami,kdežto já byl vysíleném. Pak mě znovu obléknul slipy a poručil mi abych si ve vaně tu kůžičku stahoval. Přenesl mě do přední ordinace kde mě doobléknul. Dopsal si něco do karty a řekl že mam v pátek za týden přijít na kontrolu. On tam být v ordinaci neměl,ale že mě musí znovu vyšetřit jestli se všechno zpravilo. Rozlouzčili jsme se a já odešel. Byl jsem tam 3 hodiny.
Zdroj: www. epovidky.doni.eu